Oslavy Dne vítězství Adinkerke, La Targette

Petr Kos www.vojenskehrbitovy.cz

Na začátku jsem se rozhodoval, zda dodržím časovou posloupnost návštěv v této lokalitě (Adinkerke, de Panne, La Targette, Neuville-Saint-Vaast a nebo zachovám kontinuitu podle toho jak vznikaly články na webu Stálého zastoupení ČR v Bruselu. Nakonec  zvítězila časová posloupnost, takže jsem články v této části zpřeházel.

Fotografická materiál má 2 části. První je za rok 2009, to byla moje první účast na podobné akci, která měla typický průběh - shromáždění v městě Adinkerke, pochod na místní vojenský hřbitov, kde jsou pochováni českoslovenští vojáci spolu s dalšími spojenci i včetně ruských a německých vojáků z 1. světové válkyi, slavnostní shromáždění u pomníku na hřbitově, pokládání věnců, proslovy a pak neformální část s návratem do Adinkerke a s nezbytnou recepcí. Za českou stranu se zúčastnili mj. velvyslanec ČR v Belgii, vojenský a letecký přidělenec, další diplomaté, civilní hosté, vojáci armády ČR, kteří zajišťovali pořadatelskou část akce a česká armádní hudba. V tomto období totiž Česká republika skutečně předsedala EU a ne jako nyní formálně v roce 2022. Dále pak se účastnili oslav zástupci dalších spojeneckých zemí, vojenští přidělenci, zástupci místní samosprávy a normální návštěvníci jako já, i když jsem dostal pozvání jako zástupce SZEU Brusel. Ale podstatná byla účast válečných veteránů. Kolik tam hostů, návštěvníků vidíte z přiložených fotografií. Jednalo se o oslavu ukončení 2. světové války, což ukazují rozkvetlé záhony květin.

Druhá fotografická účast v roce 2010 byla trochu jiná, protože se oslavy rozšířily kromě Adinkerke ještě o pochod zúčastněných hostů do malého městečka De Panne, kde je belgický vojenský hřbitov a dále pak ještě o pietní akt ve vesnici Neuville-Saint-Vaast u památníku obětem 1.světové války (tady bojovali i čeští legionáři roty Nazdar cizinecké legie - viz vysvětlující text u samostatného článku "Čs. vojenský hřbitov La Targette - a dále pak na čs. vojenském hřbitově La Targette a na polském památníku, který je jen na druhé straně silnice. To všechno se slavilo v květnu v rámci oslav ukončení 2. světové války.

Je velká škoda, že není možné z kapacitních důvodu dostupné diskové kapacity zařadit filmové šoty t těchto oslav. Film by určitě podal lepší přehled než přiložený text a statické fotografie. Nicméně je možné dodat ještě drobnou poznámku. Uvedené oslavy probíhají bez většího zájmu mladých lidí a pokud se účastní, tak jsou to nějaké organizované skupiny, např. skauti z Čech. Nejvyšší oslovovanou osobností v projevech je vždy velvyslanec zúčastněné země a pak teprve následují generálové, místní funkcionáři a ostatní hosté. Oslavy mají stále stejný rituál, mění se pouze jen letopočet, případně i diplomaté a standardní účastníci stárnou. Nevím, jak budou vypadat oslavy až naše generace vymře. Asi už žádné oslavy nebudou protože okolo nás bude nějaká multikulturní společnost, kde se jednotlivé národy rozplynou.

Adinkerke 2009

Dne 12. 8. 1940 byla ve Velké Británii vytvořena 1. čs. smíšená brigáda. Základem byly zbytky bývalé 1. čs. divize po jejich evakuaci z Francie a reorganizaci. V polovině roku 1941 byla brigáda reorganizována a k brigádě se následně připojili příslušníci jednotky ze Středního východu. Dne 1.9.1943 vznikla Čs. samostatná obrněná brigáda, která měla v té chvíli celkem 4 046 mužů a jejím velitel byl generál Alois Liška. Po zahájení invaze v Normandii se brigáda vylodila na francouzském pobřeží a po čtyřtýdenním pobytu v zápolí se čs. vojáci 5.10.1944 přesunuli k francouzskému přístavu Dunkerque a převzali jeho obléhání. Toto rozhodnutí bylo ze strany spojeneckého velení diktováno zejména obavou, že brigáda nebude schopna plynule nahrazovat eventuální ztráty. Počet vojáků v brigádě byl asi 4,5 tisíce. Na podzim 1944 hájila obležený přístav německá posádka, sestávající z 10 496 mužů pozemního vojska a 1 743 příslušníků námořnictva (dle tehdejšího německého hlášení). Posádce velel viceadmirál Friedrich Frisius, který se opíral o silné dělostřelectvo a důmyslný systém přírodních i umělých překážek, včetně záplav a minových polí. Po řadě těžkých bojů během období 1944-45 se konečně dne 9.5.1945 v 9,20 hodin na velitelské stanoviště brigády dostavil viceadmirál Friedrich Frisius a podepsal kapitulaci obležené posádky. Podle nejnovějších údajů měla čs. brigáda od okamžiku vylodění v severní Francii celkem 195 padlých, včetně 13 mužů, kteří zahynuli při výkonu služby (dopravní nehody apod.). V době německé kapitulace činil její početní stav 324 důstojníků a 5352 poddůstojníků a vojáků. U bojové zálohy bylo soustředěno dalších 2 473 mužů. Na této situaci je zajímavé, že oblehatelé měli slabší jednotky než obléhaní. Na vojenském hřbitově v belgickém Adinkerke jsou kromě 39 čs. vojáků z 2.světové války pochováni britští, němečtí, ale i ruští vojáci z 1.světové války. Pokud se vám ještě z případné prohlídky blízkého městečka De Panne nebude chtít domů, zajeďte si na pobřeží a navštivte tzv. Atlantický val budovaný jako obrana německých armád v 2., ale i 1.světové válce proti vylodění Britů. Z opevnění jsou pěkné výhledy na moře a do začátku invaze 6.6.1944 to mohla být na německé straně docela příjemná služba.

Petr Kos - Vypracováno s pomocí podkladů Čs.obce legionářské, Prof.Dr. Josepha Fišera a plk.Ing. Malého (upraveno leden 2022)

Česká republika byla v rámci CZ PRES organizátorem této akce, což potvrzuje i to, že se zúčastnila i hudba české armády a i v řadách organizátorů na rozdíl od jiných ročníků byli zastoupeni vojáci české armády.

Oslavy Dne vítězství (psáno 2010)

V těchto květnových dnech celá Evropa, USA a Kanada oslavují 65. výročí ukončení 2.světové války v Evropě. Tato problematika nepatří do agendy Stálého zastoupení, je to agenda zejména bilaterálních zastupitelských úřadů a vojenských přidělenců, nicméně je nutné si tyto události připomínat v kontextu sjednocené Evropy.

Oslavy proběhly kromě hlavních měst navíc pravidelně ještě v severní Francii ve vesnici Neuville-Saint-Vaast a na nepříliš vzdáleném československém vojenském hřbitově v La Targette. Dále pak v Belgii na vojenském hřbitově v Adinkerke na pobřeží kanálu La Manche stejně jako v roce 2009. Obě místa jsou v rozumné dojezdové vzdálenosti od Bruselu, tak je možné je vzít jako námět na jednodenní výlet. Oslav se účastnily reprezentativní delegace ať ze ZÚ v čele s oběma velvyslanci, tak i vojenští přidělenci, čestné vojenské jednotky, zástupci krajanských a dalších dobrovolných organizací a představitelé místní samosprávy. Nesmíme zapomínat ani na veterány 2.světové války s řadou standart, vlajek a vyznamenání. Bohužel na nich se podepisuje přicházející věk nejvíce a za nějakou dobu již nebudou žádní veteráni. Proto bychom nikdy neměli zapomínat na jejich odkaz a dobré tradice bychom měli udržovat co nejdéle. Zástupy mrtvých nás k tomu zavazují.

2010 Oslavy Dne vítězství v Adinkerke a v De Panne

Oslavy zde proběhly podobným způsobem jako v roce 2009, ale s tím, že hudba byla již belgická a řadu organizačních opatření zajišťovali Belgičané. Po oslavách zde se účastníci přesunuli na blízký belgický vojenský hřbitov do De Panne, kde proběhla druhá část oslav. Fotografie belgického hřbitova jsou přiloženy. Určitou zajímavostí jsou fotografie současného prezidenta ČR pana generála Petra Pavla, který v tu dobu sloužil v Bruselu (3. řada, prostřední fotografie).

2010 Oslavy Dne vítězství ve vesnici Neuville-Saint-Vaast, na hřbitově La Targette a na polském památníku

Za hezkého počasí je z čs. vojenského hřbitova vidět francouzský vojenský hřbitov  Notre Dame de Lorette na druhé straně údolí, kterému je věnována samostatná kapitola.

Kromě výše uvedených oslav v květnu každého roku probíhají ještě skutečné oslavy ukončení 1. světové  války na západní frontě, konkrétně jsem zažíval osobně nejvíce oslavy  v Belgii a to zejména v městě Ypry. To město má několik přívlastků. Jméno města má hodně společného s prvním použitím otravného plynu příznačně nazvaného yperit podle lokality použití. V belgickém městě Ypres je Meninská brána, pod kterou procházeli všichni  britští vojáci, kteří se přesouvali na frontu. Po skončení  války byly na Meninskou bránu vytesána jména britských vojáků, kteří zahynuli na frontě a jejich hrob není známý. Je jich více jak 56 tisíc. Rituál má stejný, lety neměnný program a navíc kromě tohoto výročí je každý večer bez ohledu na počasí ve 20 hodin oslavný rituál s trubači a Večerkou. Podle fotografií je vidět, jak i v listopadu může být v Belgii krásné počasí.

Odkaz na plný web Úvodní stránka