Osudy statečných
Pavel Knihař a ti druzí
Pavel KNIHAŘ - odbojář, voják, legionář, nositel hodnosti Rytíře, Důstojníka a Komandéra řádu Čestné legie
Za podklady následně uvedené bych chtěl poděkovat především svému synovi Petrovi za přípravu a zpracování množství podkladů a počáteční články, dále pak historikovi Ladislavu Kudrnovi, který přispěl svojí publikační činností - články v časopisech a podporu vydání knihy "Legie Můj život", všem, kteří se podíleli na udělení pamětní medaile, rodině za shromážděný fotografický materiál a všem ostatním.
Pavel Knihař - odbojář, voják, legionář
O Pavlu Knihařovi, účastníku 3. odboje již bylo na domácí půdě věnována určitá pozornost - články v odborných časopisech , samostatná kniha, cena Václava Bendy od Ústavu pro výzkum totalitních režimů, ale chybělo významné uznání, které by skutečně bylo uznáním jeho činnosti ve 3. odboji ve prospěch České republiky. Tím uznáním mělo být vyznamenání prezidentem republiky, kterému byla poslána následně uvedená žádost, jejíž doručení potvrdila Kancelář prezidenta republiky, ale k vlastnímu vyznamenání již nedošlo. Patrně skutečných hrdinů je nadbytek a podle mého názoru účastníci 3. odboje, kteří bojovali se zbraní v ruce proti komunismu, nejsou žádoucí.
Podnět k vyznamenání prezidentem republiky
Ladislav Kurna - článek "Třicet let v řadách francouzské cizinecké legie"
Rozhovor prasynovce Petra Kosa se svým strýcem Pavlem Knihaře "Bajonet nasadit a vpřed"
Jiří Plachý - Lidové noviny - Kalendář hrdinů "V indočínském pekle"
Petr Kos - časopis Válka Revue 2021 - "Bojovník proti komunismu"
Pavel Knihař - pohřeb Francie
Pohřbu Pavla Knihaře se zúčastnila paní Anna Vejmolová jako poslední žijící sourozenec a poslední žijící z nejbližších příbuzných. Po soukromém rozloučení s rodinou následoval veřejný pohřeb s vojenskými poctami, který začínal převozem ostatků do kostela. Kolona smutečních vozů s rozvícenými světly měla absolutní dopravní přednost, kdy se zastavovali i náhodní chodci a vzdávali poctu své armádě. Rakev s ostatky byla přnesena pod vztyčenými vojenskými standartami do kostela, byla umístěná na katafalk, přikryta francouzskou vlajkou, čepicí důstojníka cizinecké legie a získanými vyznamenáními. Po smutečních obřadech církevních i vojenských doplněných projevy spolubojovníků a nadřízených velitelů, byla rakev opět pod vztyčenými standartami pozdravena čestnou jednotkou cizinecké legie včetně vojenského trubače. Po těchto poctách byly ostatky v doprovodu již jen nejbližších příbuzných převezeny do rodinného hrobu. Z tohoto vojenského pohřbu je přiloženo několik fotografií.
Z pohřbu jsem si odnesl zelený legionářský baret jako mj. památku na strýce Pavla Knihaře, vyznamenání jsou uložena u mého staršího syna.
Jednu chvíli mne napadlo požádat znova současného prezidenta o udělení státního vyznamenání, když se to v minulosti nepodařilo, ale pak jsem si vzpomněl na jeho aktivní komunistickou minulost a řekl jsem si, že to by se musel strýc v hrobě "otáčet", kdyby dostal vyznamenání od takového člověka.
Návštěva muzea Cizinecké legie v Aubagne
Návštěva domova pro vysloužilé legionáře v Puyloubiere a návštěve legionářského hřbitova tamtéž.
Na seznamu zemřelích legionářů jsou i česká jména. Zvláštní pozornosti zaslouží hrob, resp. urnová schránka plukovníka Otto Wagnera, který bojoval v řadách cizinecké legie mj, v bitvě u Bir Hakimu ve 2. světové válce a po skončení války po návratu domů byl perzekuován komunistickým režimem, zbaven všech materiálních výhod. Před svou smrtí projevil přání být pohřben právě v Puyloubiere a trvalo několik let než se podařilo jeho přání splnit. To, o tom, jak si Francie dokáže vážit svých vojáků/hrdinů potvrzuje údajná historka, která se přihodila, když právě plk. Wagner letěl do Francie na pozvání francouzské strany na oslavu 25. výročí bitvy u Bir Hakimu. Už samotný souhlas s cestou do Francie byl doma obrovský problém. Při přeletu z Německa do Francie na palubě letadla mezi cestujícími najednou vypukla panika, když přiletěly 2 francouzské stíhačky a zařadily se po obou stranách civilního letadla. To byla pocta pro plk. Wagnera. A kdo se chce o něm dozvědět více, nechť si přečte knihu "S cizineckou legií proti Rommelovi". Jsou dvě vydání - jedno útlé ještě za totality a druhé až po revoluci 1989 a to je podstatně rozšířené. A nebo přiložené dokumenty.
Plukovník Otto Wagner - voják, legionář
Plukovník Otto Wagner - další informace k tomuto vojákovi a vlastenci.
Odkaz na plný web Úvodní stránka