Aktuality

Petr Kos www.vojenskehrbitovy.cz

Zásadní novinkou je to, že se mně podařilo na webovou stránku vložit skoro všechny hřbitovy, ke kterým mám fotografie. Teď jen zbývá zobrazit jen nepatný zbytek vojenských hřbitovů a některé další zajímavosti. Do hřbitovů, jejichž prezentace vznikala na začátku vzniku webu a zveřejňoval jsem k nim málo fotogafií, tak budou doplněny o další zajímavé fotogafie, na které před tím nebylo místo.

Do Aktualit budou zařazovány některé příspěvky, které se potom přesunou do své tématické části.

Současná zásadní informace je, že jsem zakoupil volnou diskovou kapacitu pro web, takže postupně představím všechny navštívené nebo fotografované hřbitovy!!! Teď to bude již jen můj problém dostat na web všechny dostupné fotografie.

Do části Karpaty jsem vložil reportáže Jířího O. Lomňanského z toulání po karpatských hřbitovech 1.světové války.

Do kapitoly Různé události byla vložena část, která se týká bitvy v Ardenách, bojů Spojenců v západní Evropě  a památek s tím spojených.

Do kapitoly Články, kde se popisuje bitva u Waterloo, resp. její 200leté výročí, jsem vložil přehled zajímavé literatury, kterou jsem četl, mám a nebo byla vydaná a která se vztahuje k období 18. a 19.století ve Francii, ale hlavně k tématu napoleonských válek.

Část "Francouzské hřbitovy" je doplněna o komplexní část "Verdun".

Pokračuje nahrávání informací k  britským hřbitovům ve Francii a Belgii. Je to oddíl Britské hřbitovy, pořadové číslo 0-7. Všechny zpracované britské hřbitovy již mají vložené všechny dostupné fotografie.

Na web, do části Aktuality, přibyly fotogragie z návštěvy Monetovy zahrady ve Francii.

Na web, do části Aktuality a podkapitolu Pell Mell, bylo uloženo, jak je postaráno o údržbu hřbitovů.

Čas od času se ještě objeví nějaká informace na téma 1. světové války, ale již je to příliš dlouho a kromě nadšencům již to mnoho lidí nezajímá. Co jsem naposledy zaregistroval, byl článek v Lidových novinách  ze dne 25.2.2023 s názvem "Navždy pohřbeni zaživa".

Kniha "Chemin des Dames v plamenech", rok vydání 1930, na kterou se odkazuje výše uvedený článek. Když jsem se pídil po této knížce, tak jsem si nakonec koupil za 30 Kč v jednom malém antikvariátu a na jiném místě tu stejnou knihu nabízí majitel za 900 Kč.

Ministerstvo obrany ČR - péče o vojenské hřbitovy a hroby

Tak, jako řada států, která je zúčastnila vojenských konfliktů nebo jeho občané, kteří padli na různých bojištích, mají buď na příslušném ministerstvu nebo neziskové organizaci organizační útvar, který se právě stará o pietní místa padlých občanů a příslušné památky.

V České republice je to Odbor pro válečné veterány a válečné hroby MO ČR,  tel. +420 973 225 914 a např. konkrétní osoba je pan Ing, Jiří Filípek, e-mail: filipekp@army.cz, www: valecnehroby.army.cz

https://evidencevh.army.cz/Evidence/mapa-lokalit

Je to záslužná práce, ale hroby postupně zarůstají a o tuto část historie již veřejnost (snad kromě nadšenců) postupně ztrácí zájem a bude platit dále následující citát:  "Národ, který si neváží hrdinů, je bude ve chvílích nejdůležitějších, postrádat,"

Do kapitoly/části "Různé události, Aktuality atd." jsem vložil fotografie hřbitova v Teheránu (Irán), na kterém jsou pochováni i českoslovenští občané. 

Teherán hostil v roce 1943  zasedání Velké Trojky, tzn nejvyšších představitelů USA, Velké Británie a Sovětského svazu. Špionážní prostředí události je zobrazeno ve filmu Teheran 43.

Na konec webu je přiložen článek se netýká přímo válečných hřbitovů, ale patří do stejné kategorie jako byl život a osudy legionáře Pavla Knihaře. Je to život československého důstojníka a rovněž francouzského legionáře plk. Otto Wagnera. Dostal jsem souhlas s uveřejněním od autora studie p. PhDr. Jana Břečky, pracovníka Moravského zemského muzea v Brně. Přiložený materiál byl publikován v Archivu bezpečnostních složek, 2013, č. 11, str. 13 – 37. 

Na obou příbězích je společné a smutné to, že vlastní země, tedy Československo, rychle zapomíná a svých  synů a hrdinů si neváží, a co více, snažila se jim jejich život, co nejvíce ztížit až na hranici lidské důstojnosti, zatímco ve Francii byli oslavováni a váženi jako hrdinové se spoustou přátel a spolubojovníků. Pan Pavel Knihař navštívil svou rodnou vlast až po revoluci (jak říkáme nyní  období po roce 1989), jinak se dříve se svojí rodinou potkával na území svobodné Evropy, když někdo z rodiny dostal tzv. devizový příslib a výjezdní doložku. Je hodně smutné jak se rychle zapomíná v současné době na minulost  a vzhledově pěkná tvář a dobrý oblek je pro mnohé lidi důležitější než morálně volní chování a lidské vlastnosti v minulosti. Ale toto tzv. převlékání kabátů není nic zvláštního v dějinách, abychom se museli nad tím zvláště pohoršovat. Smutné je, že desetimilionový národ nedokáže na pozici prezidenta vygenerovat osobu morálně a lidsky čistou.

Sekce Turecko - Gallipoli je kompletně doplněna o všechny dostupné  fotografie hřbitovů včetně zobrazení vojenských pozic z obou stran.

V kapitole Různé události a podkapitole Zajímavosti pell-mell vkládám různé převzaté články např. Saint Mihiel 1918,  Gallipoli 1915 a nebo Cesta ke katastrofě Somma 1916 .